13. dubna 2022
Aktuality
Oblastní charita byla v Náchodě založena v roce 1992 a v letošním roce to tedy bude již 30 let, co v regionu působí. Postupem času poskytuje čím dále tím více služeb. Přečtěte si příběh z Domácí zdravotní péče, která sice sídlí na Denisově nábřeží, ale její zdravotní sestřičky jsou celý svůj čas mezi pacienty v jejich domácnostech.
Brzy tomu bude asi rok a půl, kdy nám byla praktickým lékařem předepsána péče u pacienta, který měl velmi silné bolesti v oblasti bederní páteře. Bolest pro něho byla tak nesnesitelná, že ho časem upoutala na lůžko a výrazně se podepsala na jeho psychickém stavu. Pan, říkejme mu třeba Pavel, rezignoval na svůj zdravotní stav, odmítal se pro bolest pohnout, podléhal depresím a odmítal jakoukoli spolupráci s rodinou. Jeho manželka byla z jeho stavu a jeho nespolupráce zoufalá a tak kontaktovala ošetřujícího lékaře a ten, následně nás.
Panu Pavlovi předepsal praktický lékař injekce na bolesti, které jsme mu jezdily pravidelně aplikovat. Toho času byl pan Pavel téměř nehybným, ležícím pacientem, s velmi depresivní náladou a mizivou ochotou spolupracovat. Započaly jsme tedy nejen lékovou terapii, ale i ošetřovatelskou rehabilitaci. Zároveň jsme klientovi doporučily i spolupráci s ambulancí léčby bolesti.
Panu Pavlovi se udělalo vždy lépe, když dostal injekci na bolest. Spolupráce při rehabilitaci byla však velmi obtížná, neboť pan Pavel odmítal cvičit z vlastní iniciativy a cvičení jen s námi k výraznějšímu zlepšení stavu nestačilo. Naše práce není jen o aplikaci léků, převázání různých typů ran, nebo o rehabilitaci, ale i psychologická. Díky vytvoření vzájemné důvěry a pozitivní motivaci se nám s panem Pavlem postupem času podařila navázat lepší spolupráce.
Manželku jsme naučily, jak s pánem zacházet na lůžku, jak jej přesouvat na invalidní vozík, aniž by si kdokoli z nich ublížil. Pravidelně jsme zaučovaly pana Pavla, jak zpevňovat svaly v oblasti beder a břicha vleže, aby následně dosáhl samostatného sedu. Záhy do sebe všechno začalo zapadat. Pan Pavel měl lepší a lepší náladu, cvičil s chutí, když viděl, jaké pokroky dělá. Začal manželce výrazněji pomáhat při přesunech a hygieně. Následoval stoj, nácvik chůze v pultovém chodítku a nakonec i s rolátorem. Sám navrhl, že si vypůjčí od dcery rotoped a opráší žebřiny a z jeho původní nechuti se stala potřeba cvičit několikrát denně.
Během pár týdnů se pan Pavel dokázal zpevnit především vlastní pílí natolik, že jsme ho mohly začít učit chůzi o francouzských holích. Následovala chůze po schodech a v terénu kolem domu. Bolesti beder již nebyly zdaleka takové a postupně zvládal ujít delší trasy, což si velmi pochvaloval a pochvaluje dodnes.
Jsme velmi rády, že se v jeho 85 letech dokáže účastnit všech rodinných akcí a užívat si v rámci svých fyzických možností několika pravnoučat.
